Hradec Králové

Do Hradce Králové jsem se poprvé podíval služebně 18. srpna 2009. Přijel jsem vlakem co nejdříve, abych měl čas prohlédnout si historické jádro předtím, než-li mi nastanou povinnosti. Zpět jsem se vracel také vlakem a cesta mi trvala více než dvojnásobek času, co ranní cesta TAM. Poškozená výhybka, nečekající přípoj, dlouhý prostoj na kolejích a ještě delší čekání na přestupní stanici... Druhá návštěva krásného města je z počátku roku 2010.

Hradec Králové je jedno z nejstarších měst. Na jeho území byly nalezeny zbytky pravěkého osídlení, žili zde Slavníkovci před svým vyvražděním konkurenčními Přemyslovci v roce 995. Statut svobodného královského města udělil Hradci Králové v roce 1225 Přemysl Otakar I.  Za Václava II. se město stalo součástí věna českých královen, které na zdejším hradě žily jako vdovy.

I přes nespočet požárů se zachovalo pěkné historické centrum, které bylo vyhlášené městskou památkovou rezervací.

Několik zajímavostí od cesty :

V době husitských bouří se město postavilo po bok Jana Žižky, a proto narozdíl od jiných měst nebylo husity poničeno a vypáleno. Naopak - po své smrti zde byl v kostele sv. Ducha dočasně pohřben Jan Žižka z Trocnova. Říká se, že od domu u katedrály sv. Ducha šla prý chodba do opatovického kláštera. Tou chodbou chodila Žižkova sestra, která bydlela v Hradci Králové a v klášteře měla milého. Ve venkovním zdivu katedrály jsou zazděny náhrobní kameny z okolních hřbitovů. Mimo jiné i nejstarší náhrobní kámen opata Hroznaty z Opatovického kláštera z r. 1347.

Ve věžích katedrály jsou zavěšeny 4 zvony z přelomu 15. a 16. století: Dominik (zvaný též Leopold), Orel (zvaný též Michal), Žebrák (zvaný Václav) a Nový zvon (zvaný Klement).

V sousedství katedrály sv. Ducha stojí Bílá věž. Její součástí je také zvon – třetí největší v  České republice a druhý největší v Čechách. Dříve než byl zvon umístěn na věži, byl zavěšen na dřevěné hranici na blízkém hřbitově. Zvonění provádělo vždy 8 mužů – 1 zvoník a 7 pomocníků při významných událostech a jarmarcích. V Bílé věži byl orloj zhotovený na konci 16. století a součástí jeho hodinového stroje byly 2 cimbály, které svými zvonivými hlasy oznamovaly celé hodiny a jejich čtvrti.

Když jsme u těch zvonů - podle jedné z pověstí se ve městě chystala poprava rakovnického zločince. Zločinec před popravou uviděl v davu lidí svého známého, žebráka, a řekl mu, aby se vrátil do Rakovníka, kde pod stromem nalezne poklad. Z části peněz nechť koupí Hradci zvon. A tak se také stalo. Můžeme se jen dohadovat, který ze zvonů to byl...

V blízkosti soutoku řek Labe a Orlice se rozkládají Jiráskovy sady, kam byl v roce 1935 přemístněn 4 století starý dřevěný kostelík sv. Mikuláše z Podkarpatské Ukrajiny.

Zpět na Královehradecký kraj

Zpět na úvodní stránku

 TOPlist