Praha - Kostel Sv. Jakuba Většího

 

10. únor 2009

Staré město Pražské

10. února 2009 jsem při svém výletu do Prahy směřoval kolem zadní strany Ungeltu ke Chrámu Panny Marie před Týnem, když jsem úplnou náhodou narazil na něco tak nádherného, co se jen velmi těžko popisuje. Velikánský kostel s propracovanou štukovou výzdobou portálu, uvnitř kostela bohatě zdobený interiér. Vůbec jsem nechápal, že jsem kostel Sv. Jakuba Většího dosud neznal, a to jsem si o sobě myslel, že mám centrum Prahy docela slušně prošláplé.

Co se o tomto barokním skvostu dozvíme z otevřené encyklopedie Wikipedie ?:

Kosel Sv. Jakuba Většího se nachází na Starém městě přibližně uprostřed mezi Staroměstským náměstím a Náměstím Republiky. Původně byl gotický, později byl přestavěn barokně. Je to třetí nejdelší kostel v Praze.

Historie kostela sahá až do dalekého 13. století. Iniciátorem stavby byl český král Václav I., a to hned ze dvou důvodů. První souvisel se založením Starého města Pražského, jemuž se potřebovalo přidat na důležitosti i stavbou velkých, honosných kostelů. Druhý byl spjat s příchodem do Prahy žebravých řádů - dominikánů a minoritů. O necelé století později byla na místě původního kostela postavena protáhlá trojlodní bazilika se dvěma věžemi, třetí nejdelší v Praze. Příležitostně zde probíhaly obřady při pohřbech panovníků, např. Karla IV., nebo Maxmiliána II.

V roce 1689 vypukl v kostele požár, který s úplným zničením interiéru zároveň zahájil proměnu tohoto chrámu ve vrcholně barokní skvost. Hlavním architektem se stal J. Š. Pánek. Seznam umělců, podílejících se na výzdobě kostela, by mohl posloužit jako slovník barokního umění. Za slavné dějiny kostela a za věrnost jeho věřících zapůjčil roku 1974 papež Pavel VI. chrámu čestný titul „Basilica minor“. Kostel je i dnes důležitým místem nejen pro věřící, ale i pro milovníky hudby. Málokteré prostory v Praze disponují tak kvalitními a obrovskými čtyřmanuálovými varhanami.

Celý komplex se skládá ze samostatného kostela a kláštera se dvěma dvory. První dvůr je obklopen cenným gotickým ambitem s barokní kaplí sv. Anny a reflektářem, ve kterém se prý konala svatební hostina Jana Lucemburského. Kolem druhého dvora se rozkládá klasicistní přístavek s dochovanými gotickými sklepy, dnes je sídlem střední školy.

Kostel má barokní průčelí s jednou věží (druhá nebyla po požáru rekonstruována). Vyniká štukami sv. Františka, sv. Jakuba a sv. Antonína Paduánského od O. Mosta z let 1695 - 1701 a dále sochami sv. Jáchyma, sv. Anny, Panny Marie a sv. Jana na atice a sochou Salvátora ve štítu. Interiér je přímo zahlcen mobiliářem, jenom oltářů je zde 21. Na klenbě nalezneme fresky mariánského cyklu. Hlavní oltář je tvořen obrovským rámem, neseným sochami andělů a dvěma portály po stranách od řezbáře M.Schönherra. Oltářní obraz Umučení sv. Jakuba  namaloval Václav Vavřinec Reiner. Mezi portály se nachází klasicistní retábl od I. M. Platzera. V něm je vzácná soška Piety z konce 15. století. Zajímavý je mj. i náhrobek Jana Václava Wratislava z Mitrovic, nejvyššího kancléře Království českého, vynikající práce J. B. Fischera z Erlachu a F. M. Brokoffa. Protáhlá loď spolu s bohatou výzdobou tvoří jedinečnou atmosféru tohoto místa.

Ke kostelu se váží dvě staré tajuplné legendy. První pojednává o zloději, který po bohoslužbě zůstal uvnitř a v noci si začal vesele krást. Když se však napřáhl po dřevěné sošce Panny Marie, chytila ho za ruku. Chytila ho tak pevně, že se zloděj nemohl vyprostit a musel počkat celou noc, než přišel překvapený farář. Jakmile přivedl do kostela stráže, soška zloděje pustila. Bylo rozhodnuto useknout mu ruku a pověsit ji u vchodu do kostela, aby všem připomínala jedno z desíti přikázání.

Druhá legenda vypráví o kancléři Janu z Mitrovic. Měl sen, ve kterém ho pohřbili zaživa. O několik let později, při jeho pohřbu, ho uložili do dřevěné rakve, zakopali, a na to místo položili mramorovou desku. O pár dní později začali místní lidé slyšet nějaké podivné zvuky na hřbitově. Pocházely z hrobu Jana z Mitrovic. Lidé ze strachu začali polévat hrob svěcenou vodou a po pár dnech zvuky opravdu přestaly. Při pohřbu Janova syna však místní mniši našli něco hrozného. Dřevěná rakev byla rozbitá a v ní vězelo tělo Jana z Mitrovic v křečovité poloze. Marně tloukl na masivní mramorovou desku…

Zpět na Prahu

Zpět na úvodní stránku

 TOPlist